Lipan podhorní na Tiché Orlici
Lipan podhorní nebyl na tomto revíru původní rybou ale z ústního vyprávění vím, že prvních dvanáct dospělých ryb bylo za 170 korun československých zakoupeno z Letohradu a vysazeno do zdejšího povodí. Tuto skutečnost vím od pana Holoubka z Mladkova, který vykonával přede mnou funkci rybářského hospodáře a byl pro mne takovou hlavní studnou vědomostí o tomto povodí.
Další nepůvodní ryba, lipan bajkalský, se na tento revír dostala z přítoku Lípa. Tehdy potok Lípa obhospodařovala pstruží líheň Vysoký Potok. Na líhni bylo v šedesátých letech minulého století experimentováno s lipanem bajkalským dovezeným z tehdejšího SSSR a plůdek ryby byl vysazen právě i do potoku Lípa. Bajkalskému lipanovi se zde dařilo a později se i úspěšně křížil na toku Tiché Orlice s původním druhem. Jelikož lipan bajkalský je schopen vystoupávat i do poměrně vysokých poloh, jeho předané geny měly za následek to, že i kříženci začali mít svoje výtěrová místa až v lese u obce Dolní Orlice .Tak prakticky zásobili svým plůdkem řeku Tichou Orlici, dá se říci skoro od pramene. Pro celkové zarybnění toku to byla, dá se říci, bez nadsázky fantastická skutečnost. Později v průběhu regulace a napřimování toku Tiché Orlice v úseku řeky od obce Dolní Orlice, až po obec Lichkov, došlo k obrovským změnám celého biotopu. Lipan však po této velké přeměně vyšel co by rybí druh jako absolutní vítěz. Vyhovovaly mu dlouhé napřímené úseky kde dno pokrýval písek. Dříve dominantní lososovitá ryba, pstruh potoční, zde začal být, při nedostatku přírodních úkrytů a většího prohřátí vody, prakticky v menšině. Druhá dominantní ryba tohoto úseku, jelec tloušť, prakticky zmizel úplně. Díky všem postupným změnám docházelo k přemnožování lipana a tím i k jeho výrazné potravní konkurenci mezi jednotlivými rybami. Některé ryby měly na třicet centimetrů délky, výšku těla třeba jen pouhé 4 centimetr a jejich váha byla pod dvacet dekagramů. S tím souviselo i malé, nebo i nulové množství jiker v těle jikernačky, ovšem tato skutečnost byla kompenzována velikým počtem ryb, ze které se na řece stával v podstatě vlastně plevel. V devadesátých letech začal být ale najednou znát citelný úbytek lipana a v žádném případě to nesouviselo s rybářským tlakem na tuto rybu. Lipani na toku začal být robustnější a jejich váha byla i úměrná délce ryby v dobré kondici. Bohužel s plodností jikernaček to začalo být značně špatné, řekněme katastrofické. Dosti velký počet jiker neměl svůj typický kulatý tvar, byly zde pozorovány deformace. Většina jiker po oplodnění též rychle bělala. Jednoznačnou příčinou toho všeho byl únik těžkých kovů z podniku Tesla Králíky do povodí Tiché Orlice. V závodě Tesla se v počátcích výroby při pozinkování patic žárovek, využívala technologie používající kyanidy. Po zákazu používání těchto látek ve výrobním procesu a přechodem na jinou technologii, se spolu se zahájením výroby výbojek a zářivek, začala s odpadními vodami dostávat do toku spousta těžkých kovů. Ovšem právě zinek měl na normální vývoj jiker dopad fatální. Mnoho se nezlepšilo ani po odstavení výroby, neboť se těžké kovy vyskytují v různých sedimentech, či se z bývalých černých skládek opět do vody dostávají. V dalším časovém období mnoho lipana a to obzvláště v období tření, padlo za oběť neustále se zvyšující populaci volavek, která je sice druhem nepůvodním, ovšem nemá zde žádného přirozeného nepřítele. Škodí výrazně nejen rybám ale i jiným drobným živočichům. Požívá ovšem v tomto regionu, z dosti těžko pochopitelných důvodů, ochrany a její stavy nebyly nikdy regulovány na únosnou hranici, tak aby počet jedinců v regionu odpovídal alespoň stavům ze sedmdesátých let. Poslední kapkou k téměř úplnému vyhubení lipana podhorního jako rybího druhu se stal celkem pravidelný výskyt vydry říční, jakožto vrcholového predátora. Tento živočich byl bez jakýchkoliv předběžných konzultací vysazen do přírody, bez ohledu na to, kolik je přirozeně schopná takových jedinců daná lokalita uživit, aniž by došlo k závažnému narušení živočišné rovnováhy. Bez ohledu i na skutečnost, jaké škody napáchá jeden chráněný živočich na druhém chráněném živočichu. Zde napáchané škody jsou obrovské a dosti těžko vyčíslitelné. Dá se s naprostou určitostí konstatovat, že díky vydře jsme přišli nejen o generační lipany a pstruhy ale potažmo i o celou populaci chráněného raka říčního, populaci škeble, vymizely žáby a to i včetně ropuch, které vesměs jiný predátor opomíjí. Zmizely užovky a úbytek kačen divokých je také velmi citelný, neboť tento druh nemůže již na břehu toku úspěšně zahnízdit. Veškerý tento razantní úbytek zmíněných živočišných druhů se nade vší pochybnost datuje právě s pravidelným výskytem vydry říční. V současné době jsme plně odkázáni při vysazování lipana na rybu z cizích zdrojů, což ve své podstatě není ideální řešení a ne vždy je v daném roce také násada lipana v požadovaném množství dostupná. Na závěr bych chtěl uvést ještě několik faktů. V posledních letech bývala výtěrová místa lipana nad obcí Lichkov a na potoku Lípa, což je asi o devět říčních kilometrů níže, než tomu bývalo dříve, tedy v devadesátých letech. Takže na tomto úseku se již lipan vůbec nevyskytuje. Největší lipani na revíru Tichá Orlice8 byli loveni i v délkách přes 45cm, což je o deset centimetrů více než je délka největších kusů současné populace. Největší nahromadění této ryby bývalo ve stádiu ročka v panelovém úseku nad obcí Králíky, kde na zhruba pěti stech metrech bývalo až 1500 kusů. Lipan v určitém počtu přežíval v dobách hojnosti i na lesním úseku řeky, mezi obcemi Lichkov a Mladkov, kde je to díky radioaktivním průsakům s výskytem ryb někdy trochu horší. Možná stojí za zmínku ještě skutečnost, že při napouštěni kralického rybníku jsem lipana ve stadiu plůdku vysadil i na tuto lokalitu. Lipan zde prosperoval velmi dobře, pouze však do doby než zde byl vysazen kapr. Stálý zakal vody této rybě nevyhovuje, potravní nabídka se také stala chudší, takže díky těmto faktorům a své krátkověkosti se z dané lokality úplně vytratil. Dá se ovšem předpokládat, že po napuštění nové nádrže v katastru obce Horní Lipka, bude vysazení této ryby na dané lokalitě pro celé povodí Tiché Orlice kladným přínosem.
Napsal hospodář MO ČRS Králíky Vidrma Jiří
Komentáře
Přehled komentářů
Lipan je původní ryba Tiché Orlice.Najdi si Květy (časopis z padesátých let,kde je pan Jan Bok spolu s bratrem Jos.Bokem ak.malířem na dvojstránce vyfocen spolu s komentářem.Pan J.Bok v letech 1955- 1975 lovil přibližně 150 až 250 ks lipana.Já sám jsem lovil okolo 150 ks.V té dobe na celém revíro Lichkov - Mladkov byli pouze dva muškaři.O lipana nebyl z hlediska lovu zájem,lipan jim smrděl,všichni lovili na střevlata popřípadě na zvoneček s vrankou ,ale to už dnes nikdo neví o co jde.Naše míra lipana byla 35cm a více.Největšího lipana chytil F.Mareta ,když začal muškařít.Lipan se uměle vysazoval- největší úspěch v odchovu byl při využití koupaliště v Mladkově v 70 letech když nefungovala MVE v Mladkově.Ryby se vypouštěly přímo do toku.Pan Holoubek nikdy hospodáře v době existence spolku Mladkov - Lichkov nedělal.Dělala to paní Weihamrová - správce MVE v letech 1945 až 1967.Aspoň podle mé paměti - členem spolku jsem nepřetržitě od roku 1960 a pamatuji dobu kdy host chodil na ryby pouze s členem,členské schůza byly každý měsíc v Lichkove v neděli v hospodě U nádraží.Ale to jsou pouze útržky historie lovu ryb na Tiché Orlici.Bok Ivan
připomínka
(Bok Ivan, 4. 10. 2014 18:56)