prezentace králických rybářů

    Pokusme se podívat na současnou problematiku s výskytem pstruha obecného v našem regionu a proberme to doslova jen selským rozumem. Použijeme k tomu prostě jenom několik nejzákladnějších vědomostí, které o této rybě máme. Položme si tři základní otázky a to: Jaká byla nedávná minulost této ryby, jaká je současnost a jaká ji čeká budoucnost. Pstruh obecný byl ještě v nedávných dobách nejpočetnější a také nejvíce lovenou rybou na pstruhových tocích, dnešní počty úlovků však klesají velmi rapidně. 

Pstruh potoční Úpa Mladé Buky

      Nyní se dostáváme k potravní nabídce,co je dnes jinak než v nedávné minulosti? Vlivem toho,že máme nižší průtoky, menší toky nemají vsoučasnoti takovou samočistící schopnost jako dříve a jejich dno tvoří doslova jen upěchované dno. Dutiny pod kameny jsou zanešené jemným pískem, chybí drobná rybka jako mřenka, vranka, sekavec a střevle potoční.

Mřenka Divoká Orlice Záměl

Střevle potoční na Zdobnici pod Vamberkem

Výrazně ubylo larev jepic a chrostíků. Rojení jepic ve velkém počtu již skoro neznáme, přičemž právě tato potravní složka obsahuje velmi důležité látky podporující u pstruha obecného tvorbu růstových hormonů.

K úplně největší devastaci pstruhových podhorských říček přispěl provoz malých vodních elektráren. Podívat se na dokonalé dílo zkázy je jednoduché, stačí se jen projet obcí Dolní Morava a nad stavem zdejšího toku si musí odplivnout i docela otrlá povaha. Pokud nám v letních měsících voda v některém useku částečně zahnívá, dobré životní prostředí pro pstuhy to rozhodně není. Díky soustavnému kolísání průtoků pod malými vodními elektrárnami je život v těchto úsecích prakticky nulový a to nemíním jenom ryby, ale i jejich základní potravu. Kde není potrava, logicky ani nemůže být ten vyšší stupínek v potravním řetězci. Komentovat úplně nefunkční rybí přechody, které ryby pro svoje migrace nutně potřebuje už asi věc úplně zbytečná. Orgány, které by mohly v těchto věcech náhrady zjednávat, jsou i přes veškerá upozorňování na špatný stav, přes veškeré fotografické zdokumentování všech negativních skutečností povětšinou naprosto nečinné.Tudíš díky lidské lhostejnosti a čisté elektrické energii máme mnoho kilometrů podhorských říček naprosto bez známek jakéhokoliv života.

Pstruh potoční  Desná Kouty nad Desnou

     V posledních letech je velmi negativním faktorem postihujícím naše drobné toky přehřívání vody v letních měsících. Teplá voda na sebe i mimo jiné váže hůře kyslík a při dnešních malých průtosích, pokud říčku sesplávkujeme, tak to, co nám kdysi do vody kyslík přidávalo je dnes často faktor negativní. Při zpomalení proudění se voda více prohřeje a tím pádem kyslíku vlastně ubude. Pokud se potravy pro ryby týče,paradoxně nám uškodily čističky odpadních vod a to tak hodně, že jsme to ani nepředpokládali. Čistička odpadních vod nám z vody dovede odbourat biologické znečištení, pustí nám ovšem chemické a kde dříve bývala největší koncetrace ryb, tedy pod výtoky různých kanalizací je dnes sice voda naoko čistá, ovšem bez jakéhokoliv života. Největším příkladem ve velikém rozměru, abychom z Králík nemuseli daleko a bylo to markantní, je úsek Tiché Orlice pod výtokem z jatek v Jablonném nad Orlicí. Kde dříve bylo obrazně řečeno více ryb než vody, je dnes stav prostě takový jaký je a rybu ve vodě aby člověk opravdu pohledal.

Pstruh potoční Krupá nad soutokem s Moravou

     V současnosti bohužel ještě také trpíme za hříchy napáchané v minulosti. V posledním období totality se u pstruha potočního naháněly čím dál tím větší počty vytíraných jiker a tak kolikrát líhně pracovaly s materiálem, který nebyl zrovna tím nejvhodnějším.Vytíranou jikernačku bylo někdy v dlani sotva vidět a jak i selský rozum dá, budeme-li křížit jezevčíka s čivavou, bernardýn nám z toho rozhodně nenaroste. Ani časté převozy ryb z povodí do povodí jiného, nebyly pro tuto rybu tím pravým ořechovým. Další zrůdností kterou jsme se na této rybě ráčily podepsat jako rybáři, byl názor mnohých, že ptsruha pod 32 centimetrů si nevezmu.Tito rybáži nám na vodách vlastně cílevědomně likvidovali ten nejlepší generační materiál. Když si položíme otázku jaký a jakou vlastě pro rybáře má potoční pstruh cenu? Odpověď bude jednoznačná. Potočák nad 45cm může mít cenu trofejní ryby, ten do 30 cm cenu ryby konzumní, no a ten mezi tím cenu žádnou, co by úlovek. Tato ryba má prostě velikou cenu co by generační materiál. AMEN. Jinak to prostě ani říci nelze. A jsme u konce, nechci dále rozvádět některé faktory jež vnímám jako hospodář organizace, ovšem po pravdě řečeno, když do toho všeho co jsem uvedl přimícháme mimo jiné ještě pár predátorů, s vydrou v čele ,nepomůže nám ani mokrý hadr na hlavu.

 Pstruh potoční Divoká Orlice, Potštejn napadení kožním parazitem Kapřivcem

Težko se nám přemýšlí jak z toho všeho ven a jak cokoliv z toho negativního alespoň částečně zvrátit. Rybářům tedy nabízíme alternativy jako duháka a sivena, aby si alespoň něco mohli od vody odnést a nějaký život aby v řekách i byl. Snažíme se někdy bojovat doslova s větrnými mlýny a také občas i s s dutými hlavami. Možná a snad je i dobré pro pochopení stavu jaký je, nebo bude zastavit se a podívat se za sebe pohledem normálního sedláka, jak jsem se v tomto článečku o to pokusil já, zapřemýšlet alespoň o tom, co jsme vlastně udělali špatně, nebo co jsme se měli více snažit nedopustit.

Hospodář MO Králíky Vidrma Jiří.