prezentace králických rybářů

Počátek výskytu sivena amerického se v našem regionu datuje kolem roku 1860, kdy byl do Čech dovezen spolu se pstruhem duhovým, pro obohacení zdejší fauny. V těchto letech začal s umělým odchovem lososovitých ryb i jeden zdejší rodák a tak díky malé líhni na Hedeči se tato ryba dostala i do zdejších vod. Dlouhou dobu však byl siven celkem opomííjen a jeho výskyt byl omezen pouze na některé lokality a to spíš na šumavských jezerech a tocích. V době kdy jsem začal v místní organizaci Králíky pracovat jako hospodář, tak v místní organizaci trpěla většina vlásenkových přítoků zvýšenou kyselostí vody. Pro opětné oživení těchto potůčků se siven americký jevil jako jediná, dobrá varianta. Později, kdy naše organizace dostala do užívání i pramennou část řeky Moravy, bylo celkem ihned jasno, čím vrchní partie tohoto toku oživit. Bylo zajímavé sledovat na chovných potocích růst této ryby od stadia plůdku do větších velikostí. Brzy se ukázalo, že siven vykazuje největší  přírustky v potocích s výskytem blešivce.

V prvním roce života vykazuje větší přírustek než pstruh potoční a velikosti ryb se začínají pomalu srovnávat až u dvouletých ryb. Pstruh potoční pak ale vedle sivena bývá robustnější od třetího roku života a markantní je to hlavně u jikernaček. Nesporou výhodou v našich podmínkách je jeho odolnost proti krátkodobému překyselení vody, kdy u nás v krátkých a napřímených úsecích protéká sněhová voda z okolních lesů. Za těchto okolností nebývá drobný úhyn psruhů potočních ničím zvláštním. Druhou nespornou výhodou sivena je, jeho vlastnost, že se celkem dobře dokáže přizpůsobit otevřenému regulovanému korytu řeky, což je u pstruha potočního problém. Po  letitém vysazování plůdku do tekoucích vod mohu konstatovat toto zjištění. Pokud na chovném potoce není dostatek blešivce jako potravy, není daná lokalita pro tuto násadu ideální. Siven jako ryba v sobě ukrývá jakousi agresivitu a násada odchovaná v potocích potom i často vytlačuje pstruha potočního z jeho obvyklých stanovíšť, což jsem několikrát viděl i na vlastní oči. Když nyní mohu hodnotit výsledky při vysazování sivena jako plůdku či ročka, dá se jednoznačně říci že Tichá Orlice je pro tuto rybu méně vhodná než řeka Morava. Je to dáno právě velkým vyskytem blešivce v tomto toku. V povodí Moravy může a občas i dojde ke vzájemnému křížení psruha potočního se sivenem. Z oborné literatury mi bylo známo, že obvyklá velikost lovených kříženců bývá kolem 28 centimetrů. Osobně jsem však ulovil tygrované ryby mnohem větší a nejdelší mnou měřená ryba měla 46 centimetrů. Na pohled je to snad jedna z nejkrásnějších ryb, které lze na našich vodách ulovit.

Trochu jiná kapitola je vysazování ryb odchovaných na výkrmových granulích. Bez  této násady bychom se v dnešní době už ani neobešli. V současnosti naše organizace vysazuje nejvíce sivena do úseku řeky Tiché Orlice a to přes obec Mladkov, kde se tato ryba i intenzivně loví. Musíme dát rybářům možnost aby si za zakoupenou povolenku k rybolovu, také od pstruhových vod mohli nějaký úlovek odnést. Tady je siven spolu se pstruhem duhovým naprosto nepostradatelný. V poslední době se také paradoxně stává jedinou reálnou šancí na přežití predátora jako je vydra říční, protože nebýt této skutečnosti, kterou je vysazování odkrmených ryb do revírů a chov sivena malými chovateli pro svoji spotřebu, nebylo by po vydře asi ani památky. Pangase vydrám k řece nikdo nenosí, tudíž je tento živočich vysloveně závislý na plenění drobných chovů a na tom co rybáři vysadí. 

Sivena si díky jeho agresivitě, kdy je schopen na stejnou nástrahu zaútočit i desetkrát, odnese od vody i úplný začátečník. Siven zaútočí s velikou razancí prakticky na vše co odpovídá rozměrem a doslova miluje nástrahy fantastických barev i tvarů. Je také vděčným úlovkem při lovu na dírkách, protože ani v dosti chladné vodě neztrácí svoji žravost. Z hlediska kulinářského, siven ulovený na revíru kde byl po delší dobu jeho potravou blešivec, má barvu svého masa podobnou barvě pomeranče a jeho chuť je opravdu vynikající.

Co říci závěrem? Se sivenem se budeme setkávat asi stále čestěji, protože úbytek pstruhů potočních v podstatě nejsme schopni v dohledné době nijak zastavit a nezmění-li se hlavně přístup k vrcholovým predátorům, bude siven spolu se pstruhem duhovým jedinou větší rybou, která alespoň krátkodobě oživí naše pstruhové toky aby v nich alespoň trochu života  bylo.

Napsal hospodář MO Králíky Vidrma Jiří