Vydra říční, aneb co by Vás mohlo zajímat

Tento tvor sice neodmyslitelně patřil do našich tekoucích vod až do druhé poloviny 19. století. Nicméně dnešní pokusy o její návrat lze nyní chápat, vzhledem k vysokému stavu rybožravých predátorů, za velmi nevhodný. Její výskyt je mimo jiné spojován i s tahem lososa obecného na území ČR. Zpracoval jsem celkem zajímavé údaje o jejich potravních zvyklostech obsažených ve výzkumné studii týkající se řeky Kamenice.

Výzkum má počátek již v době před miléniem, kdy se ČRS ve spolupráci s AOPK a MŽP, snaží vrátit Lososa obecného do našich vod. Středem zájmu se tak stává právě řeka Kamenice v oblasti Českého Švýcarska. Je jedním ze tří toků, kam se plůdek od roku 1998 vysazuje. Výskyt vyder se za poslední dvě desetiletí dramaticky zvýšil. Tento stav je opět možné spojovat s lepšící se kvalitou říčních toků s tím, že je nutné také akceptovat množstevní zastoupení přirozené potravy. Studie, kterou Vám tímto přiblížím se týká především jejich potravních zvyklostí ve volné přírodě.

Složení jejich potravy bylo analyzováno na základě rozborů exkrementů, které se sbíraly v měsíčních intervalech (duben 2003-březen 2004). Druhy ryb, které svým obsahem nedosahovaly na hranici výskytu 3 %, jsou zahrnuty do kategorie ostatní ryby. Výsledky byly dále vztaženy na praktický výskyt rybích druhů v dané lokalitě, která se zjišťovala elektrolovem. Dále bylo provedeno vyhodnocení tzv. koeficientu E, který poukazuje na výběrovost vydry, tedy upřednostňování, či opomíjení vyskytujících se jednotlivých rybích druhů (-1<E<-0,01 negativní výběrovost, +0,01<E<+1 pozitivní výběrovost).

Výsledky výzkumu:

Celkem bylo identifikováno 1042 jedinců v 349 vzorcích exkrementů. Podíl ryb tvořil 86,6 %. Nejpočetnější skupinou konzumovaných ryb, celkem 43,5 % (453 ks), tvořily pstruh potoční a losos obecný. Dle prvního obratle bylo jistě prověřeno, že podíl zastoupení obou druhů je 2:1 ve prospěch pstruha obecného. Nejvíce však konzumovaným druhem vedle pstruha byla vranka, společně tvoří 27,2 % z celkového zastoupení v potravě vydry. Následuje losos a lipan 14,5%, 7,3%. Těsně nad 3% hranici se dostává ještě okoun, výskyt zbytku ryb lze považovat za nevýznamnou. Pstruh obecný také převažoval jako biomasa svými 50,2% následován lipanem 14,1%. Losos se v tomto případě pohybuje velmi omezeně (5,3%).

Pořadí významnosti (E) odpovídalo jejich stanovenému podílu v rybím společenstvu. Jediný rozdíl byl zaznamenán u vranky(+0.48) a lososa (-0,11), tito dva druhy se na svých místech, oproti výskytu v toku, místo přehazují. Potočák, naproti tomu dosahuje záporných hodnot (-0,28) a lipan kladných (+0,33), což lze vysvětlit jako jeho větší „oblíbenost“ na jídelníčku vydry. Nejchutnější se však jevily vranky společně s okouny.

Pohled na vlastní složení ichtyofauny Kamenice může také ledasco napovědět. Lososovité ryby (pozn.: autor zřejmě nepovažuje lipana za rybu lososovitou) se zde významně podílejí svými 83 % i přesto, že v potravních zvyklostech vydry tvoří jen 50,7 % celkové kořisti.

Zajímavá je i velikost konzumovaných ryb, ta se většinou pohybovala mezi 60 a 200 mm.

Opomenu-li chyby vzniklé během výzkumu a následných vyhodnocení, pak je nutné konstatovat, že pstruh obecný a vranka tvoří dominantu kořisti vydry říční. Podobných výsledků je dosaženo i v jiných podobných lokalitách. V porovnání s výzkumy ze Slovenska, kde je výskyt vranky nepatrně dominantnější (38,8%) než pstruha (36%) a lipana (11,3%), je na prvním místě právě vranka pruhoploutvá. V Čechách jsou výsledky podobných studií přibližně stejné jako na Kamenici. Důvody, proč tomu tak je, jsou zřejmě následující: Vranka svým způsobem převážně života při dně, nemá dostatečnou antipredační ochranu před vydrou. Naproti tomu podíl 2:1 potočáka a lososa se vysvětluje rozdílnými životními a stanovištními požadavky na průtok vody. Potočák má v oblibě místa klidnější, losos zase vyhledává proudné části toku. Daleko nejvýznamnější velikostní kategorií kořisti vydry byly rybky ve velikosti 61-100 mm (polovinu z nich činila právě vranka), zatímco v toku řeky (elektrolov) převládaly ryby v kategorii 101-150mm. Tento jev vyplívá i z většiny studií dotýkajících se této problematiky.

Lze tedy konstatovat, že vydra rovnoměrně využívá všechny druhy ryb v toku tak, jak jsou v něm z hlediska ichtyofauny zastoupeny. Podstatným faktem ovšem je, že predace vyder, tak jak tomu bylo i v minulosti, bude zřejmě stoupat s růstajícím výskytem lososa obecného v řece Kamenici. Bude-li tomu tak, je možné též přijmout závěr, že vzrůstající koncentrace lososovitých ryb v řekách (vlivem umělého vysazování), může kladně ovlivnit populační možnosti, a to nejenom vyder, ale taky ostatních rybožravých predátorů jakými jsou kormoráni, volavky nebo čápi černí. Otázkou pak zůstává, jakým způsobem bude kompenzován jejich vliv pro sportovní rybolov, není možné donekonečna tyto obrovské ztráty pomíjet. Na ukázku uvádím graf vývoje celkové úlovkovosti lososovitých ryb od roku 1990.

Z obrázku je velmi patrný zásadní pokles úlovkovosti lososovitých ryb roku 2012 oproti dvacetiletému průměru o skoro 32 %, což v hodnotách ks představuje cca 80 000. Oproti maximální úlovkovosti jsme dokonce o více než o 55 % níž, tedy oproti roku 1990! Velmi tristní je i radikální pokles úlovkovosti PO a LP. Lipan poklesl z cca 70 000 ks na 4 000, což je na necelých 6 % původního počtu z roku 1990. Pstruh obecný ze cca 192 000 na 49 000, což je na necelých 26 % původní úlovkovosti z roku 1990.

Zdroj: Sborník referátu ze semináře LOSOS 2007, Kortan D., Adámek Zd., Vrána P., Losos obecný (Salmo salar L.) v potravě vydry říční (Lutra lutra L.) na řece Kamenici. Web ČRS

Fotky: naturfoto,

M. Konč